Občanské vybavení (7.díl seriálu o ÚAP)

4. července 2013

Na území hlavního města působí téměř polovina všech veřejných i soukromých vysokých škol Česka a Praha je tak právem označována jako centrum českého školství. Na 100 tisíc obyvatel zde podle statistik připadá 2,5 vysokoškolských zařízení, což je jednoznačně nejvíce ze všech českých krajů. Pro srovnání: v Jihočeském kraji je to jen 1,1 zařízení, v Ústeckém kraji pak dokonce 0,1.

Školství a vzdělávání

Velké mezery má ovšem metropole ve vybavenosti mateřskými školami. Ostatní kraje v přepočtu na 100 tisíc obyvatel mají k dispozici až jednou tolik těchto zařízení než Praha. Tento deficit způsobilo zejména masivní rušení mateřských škol po roce 2000. Ve druhé polovině 1. desetiletí 21. stol. ovšem nastal demografický zlom a počet dětí předškolního věku začal růst: v letech 2000/2001 bylo v pražských mateřských školkách evidováno zhruba 26 tisíc dětí, o dekádu později to již bylo 35 tisíc. Nedostatek volných míst prohloubil i rostoucí zájem obyvatel obcí Středočeského kraje o umisťování svých dětí do pražských zařízení. Ročně není vyhověno zhruba 13 procentům všech žádostí.

Školky chybí zejména ve vnějším pásmu města, je proto vhodné větší bytovou výstavbu podmínit umístěním odpovídající občanské vybavenosti, pomoci může také rozvoj tzv. firemních školek.

Zdravotnické služby

Síť zdravotnických zařízení na území Prahy je mimořádně koncentrovaná a je zde zaměstnána téměř pětina lékařů z ČR. Nicméně je třeba říci, že pražská zdravotnická zařízení, a to především specializovaná lůžková zařízení, poskytují péči nejen Pražanům, ale v hojné míře také pacientům z dalších krajů, zejména ze Středočeského kraje.

Tabulka: Srovnání vybraných krajů podle počtu lékařů a nemocnic

	ČR	Hl. m. Praha	Středočeský kraj	Jihočeský kraj	Jihomoravský kraj
Počet lékařů	45 646	9200	3963	2557	5526
Obyvatelé na jednoho lékaře	230	136	317	249	209
Počet nemocnic	189	27	25	9	22

Zdroj: ČSÚ 2010

V posledních letech nedochází k výrazným změnám v rozsahu vybavenosti. V průběhu roku 2010 se početzdravotnických zařízení v Praze zvýšil o 27 (nárůst o 0,6 %). Kapacita zařízení následné ošetřovatelské péče je ovšem stále nedostatečná stejně jako v celé ČR.

Jak je na tom metropole s vybaveností divadly, knihovnami nebo galeriemi o vybavenosti sociálními službami nebo kolik hektarů v Praze zabírají hřbitovy, najdete v kompletním dokumentu Občanská vybavenost.

Osmý díl seriálu o ÚAP se bude věnovat technické infrastruktuře a bezpečnosti na území hlavního města Prahy.

Dne 25. října 2012 byla Zastupitelstvem hlavního města Prahy projednána aktualizace Územně analytických podkladů, které slouží jako zdroj při plánování rozvoje území (včetně přípravy územního plánu města a dalších důležitých dokumentací) a charakterizují významné hodnoty a problémy města, i limity a potenciál jeho dalšího rozvoje. Kromě prostorových vztahů jsou v nich zohledněny také ekonomické, sociálně demografické a kulturní aspekty nebo například úroveň životního prostředí.

Z pohledu občana Prahy jde o velmi cenné informace, avšak je pochopitelné, že ne každý má chuť a čas pročítat takto obsáhlé dílo. Proto jsme pro vás připravili nový seriál o Územně analytických podkladech hl. m. Prahy. Postupně se chystáme představit celý dokument formou upoutávek tak, aby bylo jasné, co je jeho obsahem.

Kompletní aktualizované Územně analytické podklady hl. m. Prahy naleznete na zde.